Dobrý den, četl jsem tu Vaší výzvu,
práce málo, med prý slíznu.
Ano, ano, prosím posaďte se,
jdete včas, každý se teď na to třese.
Zkrátka: peněz hodně, žádná dřina,
žádný mozol, prostě psina!
Umět nemusím prý zhola nic,
není to snad fáma?
Není. Ale jen tak mezi náma:
Takových jen víc a víc.
Postavíme pyramidy, smontujeme letadla,
ženský, prestiž, dovolený, kdo má tydle lákadla.
Ověřený, funkční chrámy, promyšlený, krásný stroje,
diesel no more, páni, dámy, jede se na lidský zdroje.
A to je celá věda, synu, vůbec žádný dráma.
Tady je můj podpis, inu, jdu do toho s Váma.
Bravo! Však, ještě malá procedůra.
Ale že jste to Vy, zaplatíte jenom bůra.
Postavte se do fronty, vytrhnem Vám páteř.
Těžko by se vohejbalo – zbytečná to zátěž.
Odstraníme svědomí,
ať Vás srdce nebolí,
je-li.
A zítra úsměv, čistý oblek,
být či nebýt, jste náš člověk!
Tak vykročte pravou nohou,
štěstí druhých – naší touhou.
Rozumíte?
Děkuji Vám tisíckrát.
Rozumím.
Hlavně všechny vojebat.